ÚHEL POHLEDU 1. listopadu 2010

Již déle než čtrnáct dnů trvá v Praze-Troji pátrací akce po pohřešované Aničce Janatkové. Nechme stranou takové související pozoruhodnosti, jako byla policejní výtka novinářům, že dělají svoji práci, či rozhodování o vazbě pro muže, který byl zřejmě s dítětem v kontaktu. Podívejme se na to, jak si policie počínala přímo v terénu. A hned v úvodu je nutné zadoufat, že kriminalistická linie pátrání je snad vedena odborněji než to, co police předvedla v terénu. To byl totiž festival neschopnosti v tom, jak využívat dosažitelné síly a prostředky. A nadto nám ještě vynesl ostudu, která překročila hranice země.
Po čtyřech letech nic nového Začněme pohledem zpět. Před čtyřmi lety vypadl z vlaku na severu Moravy malý Matěj Chrástecký. Policisté jeho tělo našli až po rozvleklé pátrací akci pár metrů od kolejí. V souvislosti s tímto případem jsem na těchto stránkách poukazoval, že policie mohla dítě najít nikoliv v řádu dnů, ale hodin, kdyby... Kdyby použila prostředky, kterými právě pro tyto situace disponují jejich resortní kolegové, tedy hasiči.
Specializovanou a akreditovanou jednotku záchranářských psovodů má totiž ministerstvo vnitra, konkrétně Hasičský záchranný sbor, již od roku 2003. Každý takto kvalifikovaný pes přitom dokáže nahradit třeba i sto metrů širokou rojnici. Jeho postup terénem je navíc mnohem rychlejší! Psí čich navíc není, na rozdíl od policistů v rojnici, závislý na viditelnosti. Psi tedy mohou pracovat i v noci. A nadělají při práci nepoměrně menší škody než stovky chlapů v bagančatech. Teď všímavý čtenář jistě namítne: „Ale psi tam byli, viděl jsem je ve zprávách! Snad dokonce i ze Slovenska.“ A bude mít pravdu. Jenže není pes jako pes.

Celý článek...

V sobotu od 20.00 hod jsme byli na žádost rodiny nasazeni v Praze na plošném pátrání po Aničce. Prohledávali jsme oblast s lesy, křovisky, opuštěnými budovami a se zahrádkářskou kolonií. Nasadili jsme Armina a střídali ho s Connie podle únavy psů. V rojnici nám pomáhal Jindra Kettner a hasiči z Písku. Práci jsme ukončili v neděli po páté hodině ráno. 

Dnes mi volali novináři a zjišťovali spousty informací o celkovém pátrání v terénu po Aničce. Chtěla bych touto cestou říct, že jsem se necítila zrovna dobře při této umělé popularizaci mé osoby. Je nespočet jiných osob z řad Policie a dobrovolníků, které pátrali a pátrají po Aničce mnohem intenzivněji než já a moji psi. Za sebe děkuji naprosto všem, kteří nabídli svoji pomoc a tím myslím i psovody, kteří cvičí záchranné psy a hledali Aničku spolu s Policií celý čtvrtek. Dělám rozhovory s novináři proto, že doufám a věřím tomu, že média pomohou zlepšit spolupráci Policie s ostatními složkami, které se specializují na plošné vyhledávání. Doufám, že jednotliví policisté si konečně prostudují Katalog typových činností IZS (Záchrana pohřešovaných osob - pátrací akce v terénu STČ 07/IZS) z 1.7.2007, ve kterém se mimo jiné uvádí:

…Využitelné síly a prostředky - …psovodi se psy ostatních složek IZS, kteří jsou držiteli kynologických atestů MV se specializací k vyhledávání,…

Doufám, že se Policie z médií konečně dozví, že ne báňská služba, že ne dva psovodi ze Slovenska, ale že desítky psovodů atestovaných Ministerstvem vnitra (pod které Policie také spadá), jsou stále v ČR připraveny hledat kohokoliv, v jakémkoli počasí a v kteroukoli denní i noční dobu. A nejen připraveni, jsou k tomu předurčeni svojí specializací a atestací.