Text Size
Záchranařina Plochy a voda Pohádka v Nekoři…

Pohádka v Nekoři…

Pro mě. Jiní by to nazvali zimním soustředěním Pardubické brigády SZBK.

Naše jihomoravská větev záchranné kynologie bude mít výcvik v plochách. Je však otázkou, jestli se do lesů dostaneme, protože mají mít myslivci hon. Do včerejška mi to vrásky nedělalo, navrhli jsme náhradní program formou poslušností a zdokonalení práce psa u figuranta. Zbytek cvičení jsme naplánovali povídání o plošném vyhledání a práci psovoda i psa v terénu. Ale jak mi jeden kamarád řekl: „To nebude nikoho zajímat, oni chcou cvičit.“, zůstala jsem stát v údivu.

Moje cesta do Nekoře byla kvůli teorii, psa jsem sice vezla, ale neplánovala jsem s ním žádnou opravdovou práci. A to se mi splnilo. Byla jsem nadšená!

Roky se zabývám převážně sutinami. Plochy cvičím také, atesty máme v obou specializacích a účastníme se sutinových i plošných zásahů. To však nic nemění na tom, že jsem zastánce výcviku psa pouze pro jeden z těchto oborů. Bohužel systém v republice zatím není nastaven pro úzkou specializaci psovoda a psa. A zde smekám před pardubičákama. Své psy cvičí jen pro jednu specializaci, a to do hloubky a dokonale. Měla jsem možnost vidět hodinové práce psů v lese, kteří byli úžasní. A úžasné na tom bylo i to, že psovodi stále viděli mouchy na práci své i svých psů.

V Nekoři byl i psovod, který dělá pouze sutiny. Se psem si trochu pocvičil, jinak se do ploch nehrnul a většinu času věnoval přípravě terénu ostatním, rozvozu figurantů a psovodů, zajištění zázemí ostatním. Zkrátka obětavý kamarád a v tu dobu nenahraditelný týlař.

S touto přátelskou skupinkou lidí jsem strávila 3 dny, nasávala nové informace, jednotlivé detaily a relaxovala. Měla jsem možnost pozorovat přípravu psovodů do terénu, jejich práci a hlavně večerní vyhodnocení a debreefing, což je podle mého názoru nejdůležitější část celé práce psovodů. Dva krátké večery strávené v diskuzi s Klárou a Láďou mně daly přemýšlení na půl roku dopředu.

Závěr a ponaučení?

Jestli chci být specialistou, musím stále putovat mezi ostatními kynology, nesmím zakrnět na místě a musím stále studovat veškeré nové trendy a detaily výcviku a jednotlivých disciplínách v pátrání po ztracených, utonulých nebo zavalených osobách. Ale studovat a uchovávat v mysli, rozhodně vše hned nepraktikovat na psech bez rozmyslu.

Děkuji za krásný prodloužený víkend (23. 1. – 26. 1. 2011).