Text Size
Knihovna Zákony, pokyny, metodiky Zákon 239/2000 Sb. o IZS

Zákon 239/2000 Sb. o IZS

ZÁKON ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému
Tento zákon vymezuje integrovaný záchranný systém, stanoví složky integrovaného
záchranného systému a jejich působnost, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis, působnost a
pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a
fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při
ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení
státu a válečného stavu (dále jen "krizové stavy").

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon vymezuje integrovaný záchranný systém, stanoví složky integrovaného
záchranného systému a jejich působnost, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis, působnost a
pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a
fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při
ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení
státu a válečného stavu (dále jen "krizové stavy").
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) integrovaným záchranným systémem koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné
události a při provádění záchranných a likvidačních prací,
b) mimořádnou událostí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními
vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují
provedení záchranných a likvidačních prací,
c) záchrannými pracemi činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých
mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního
prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin,
d) likvidačními pracemi činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí,
e) ochranou obyvatelstva plnění úkolů civilní ochrany, 1) zejména varování, evakuace, ukrytí a
nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a
majetku,
f) zařízením civilní ochrany bez právní subjektivity (dále jen "zařízení civilní ochrany")
součásti právnické osoby nebo obce určené k ochraně obyvatelstva; tvoří je zaměstnanci nebo jiné
osoby na základě dohody a věcné prostředky,
g) věcnou pomocí je poskytnutí věcných prostředků při provádění záchranných a likvidačních prací
a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce; věcnou pomocí se
rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu,
hejtmana kraje nebo starosty obce,
h) osobní pomocí je činnost nebo služba při provádění záchranných a likvidačních prací a při
cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce; osobní pomocí se rozumí i
pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, hejtmana
kraje nebo starosty obce.
HLAVA II
INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
§ 3
Použití integrovaného záchranného systému
Integrovaný záchranný systém se použije v přípravě na vznik mimořádné události a při
potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného
záchranného systému.
§ 4
Složky integrovaného záchranného systému
(1) Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou Hasičský záchranný sbor
České republiky 2) (dále jen "hasičský záchranný sbor"), jednotky požární ochrany zařazené do
plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, 3) zdravotnická záchranná služba a Policie
České republiky.
(2) Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou vyčleněné síly a prostředky
ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany
veřejného zdraví, 4) havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany,
neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.
Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích
plánovanou pomoc na vyžádání (§ 21).
(3) V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému
také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované
péče obyvatelstvu.
(4) Základní složky integrovaného záchranného systému zajišťují nepřetržitou pohotovost
pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě
mimořádné události. Za tímto účelem rozmísťují své síly a prostředky po celém území České
republiky.
(5) Působením základních a ostatních složek v integrovaném záchranném systému není dotčeno
jejich postavení a úkoly stanovené zvláštními právními předpisy. 5)
(6) Složky integrovaného záchranného systému jsou při zásahu povinny se řídit příkazy
velitele zásahu, popřípadě pokyny starosty obce s rozšířenou působností, hejtmana kraje, v Praze
primátora hlavního města Prahy (dále jen "hejtman") nebo Ministerstva vnitra, pokud provádějí
koordinaci záchranných a likvidačních prací.
(7) Složka integrovaného záchranného systému zařazená v příslušném poplachovém plánu
integrovaného záchranného systému kraje je povinna při poskytnutí pomoci jinému kraji nebo kraje
o tom informovat své místně příslušné operační a informační středisko integrovaného záchranného
systému; poplachovým plánem integrovaného záchranného systému okresu se rozumí požární poplachový
plán okresu vydaný podle zvláštního právního předpisu. 3)
(8) Při provádění záchranných a likvidačních prací za nouzového stavu, stavu ohrožení
státu nebo válečného stavu se složky integrovaného záchranného systému řídí pokyny Ministerstva
vnitra. Za stavu nebezpečí se složky integrovaného záchranného systému na území příslušného kraje
řídí pokyny toho, kdo vyhlásil stav nebezpečí podle zvláštního právního předpisu. 6)
(9) Personál a prostředky základních a ostatních složek jsou za válečného stavu označeny
mezinárodně platnými rozpoznávacími znaky pro zdravotnickou službu, duchovní personál a civilní
ochranu. 7)
§ 5
Stálé orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému
(1) Stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému jsou operační a
informační střediska integrovaného záchranného systému, kterými jsou operační střediska
hasičského záchranného sboru kraje a operační a informační středisko generálního ředitelství
hasičského záchranného sboru.
(2) Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému jsou povinna
a) přijímat a vyhodnocovat informace o mimořádných událostech,
b) zprostředkovávat organizaci plnění úkolů ukládaných velitelem zásahu podle § 19 odst. 3,
c) plnit úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat záchranné a likvidační práce,
d) zabezpečovat v případě potřeby vyrozumění základních i ostatních složek integrovaného
záchranného systému a vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků podle
dokumentace integrovaného záchranného systému.
(3) Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému jsou oprávněna
a) povolávat a nasazovat síly a prostředky hasičského záchranného sboru a jednotek požární
ochrany, dalších složek integrovaného záchranného systému podle poplachového plánu integrovaného
záchranného systému nebo podle požadavků velitele zásahu; při tom dbají, aby uvedené požadavky
nebyly v rozporu s rozhodnutím příslušného funkcionáře hasičského záchranného sboru, hejtmana
nebo Ministerstva vnitra při jejich koordinaci záchranných a likvidačních prací,
b) vyžadovat a organizovat pomoc (§ 20), osobní a věcnou pomoc podle požadavků velitele zásahu (§
19),
c) provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém území, pokud zvláštní
právní předpis nestanoví jinak. 8)
(4) Prováděcí právní předpis stanoví
a) zásady koordinace složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu, spolupráce
operačních středisek základních složek integrovaného záchranného systému a podrobnosti o úkolech
operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému,
b) obsah dokumentace integrovaného záchranného systému, způsob jejího zpracování a podrobnosti o
stupních poplachů poplachového plánu integrovaného záchranného systému.
HLAVA III
POSTAVENÍ A ÚKOLY STÁTNÍCH ORGÁNŮ A ORGÁNŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ PŘI PŘÍPRAVĚ NA
MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A PŘI PROVÁDĚNÍ ZÁCHRANNÝCH A LIKVIDAČNÍCH PRACÍ
DÍL 1
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
§ 6
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "ministerstvo") při přípravě na
mimořádné události, při provádění záchranných a likvidačních prací a při ochraně obyvatelstva v
oboru své působnosti
a) vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle
zvláštních právních předpisů 9) sjednávají nápravu skutečností a stavů, které by mohly způsobit
vznik mimořádné situace,
b) rozhodují o činnostech k provádění záchranných a likvidačních prací a ke zmírnění jejich
následků, pokud zvláštní právní předpis 10) nestanoví jinak,
c) organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro ochranu obyvatelstva.
§ 7
Ministerstvo vnitra
(1) Ministerstvo vnitra plní úkoly v oblasti 11)
a) přípravy na mimořádné události, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva,
b) zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací při mimořádných událostech v
zahraničí a poskytování humanitární pomoci do zahraničí v součinnosti s Ministerstvem
zahraničních věcí; humanitární pomocí se pro účely tohoto zákona rozumí opatření prováděná za
účelem pomoci obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostí, v jejichž rámci se využívají lidské a
materiální zdroje.
(2) Ministerstvo vnitra při plnění úkolů uvedených v odstavci 1
a) sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, obecních úřadů, právnických osob a fyzických
osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních právních předpisů 12) (dále jen
"podnikající fyzické osoby"),
b) usměrňuje integrovaný záchranný systém,
c) provádí kontrolu a koordinaci poplachových plánů integrovaného záchranného systému krajů a
zpracovává ústřední poplachový plán integrovaného záchranného systému, který schvaluje ministr
vnitra,
d) řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí a služeb integrovaného záchranného
systému,
e) zpracovává koncepci ochrany obyvatelstva,
f) zajišťuje a provozuje jednotný systém varování a vyrozumění, stanoví způsob informování
právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních, způsobu a
době jejich provedení,
g) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva a pro přípravu složek
integrovaného záchranného systému zaměřené na jejich vzájemnou součinnost; k tomuto účelu zřizuje
vzdělávací zařízení,
h) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje z hlediska ochrany obyvatelstva a civilního
nouzového plánování při přípravě na mimořádné události,
i) stanoví, po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj, stavebně technické požadavky na
stavby určené k ochraně obyvatelstva při mimořádných událostech, k zabezpečení záchranných prací,
ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů (dále jen
"stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany"),
j) rozhoduje v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí o humanitární pomoci poskytované státem
do zahraničí a zapojování do mezinárodních záchranných operací,
k) usměrňuje postup při zřizování zařízení civilní ochrany.
(3) Ministerstvo vnitra zabezpečuje ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací,
jestliže
a) mimořádná událost přesahuje státní hranice České republiky a je nutná koordinace záchranných a
likvidačních prací nad rámec příhraničních styků, nebo
b) mimořádná událost přesahuje území kraje a velitel zásahu (§ 19) vyhlásil nejvyšší stupeň
poplachu, anebo
c) o tuto koordinaci požádá velitel zásahu (§ 19), starosta obce s rozšířenou působností nebo
hejtman.
(4) Úkoly Ministerstva vnitra uvedené v odstavcích 2 a 3 plní generální ředitelství
hasičského záchranného sboru zřízené podle zvláštního zákona. 2)
(5) Ministerstvo vnitra je oprávněno vyžádat si účast zástupců ostatních ministerstev a
zástupců složek uvedených v § 4 odst. 2 a popřípadě jiných odborníků při přípravě na mimořádné
události a při provádění záchranných a likvidačních prací.
(6) Ministerstvo vnitra určí způsob zajištění nepřetržité obsluhy telefonní linky
jednotného evropského čísla tísňového volání.
(7) Prováděcí právní předpis stanoví
a) pravidla pro zapojování do mezinárodních záchranných operací,
b) pravidla poskytování a přijímání humanitární pomoci,
c) postup při zřizování zařízení civilní ochrany a při odborné přípravě jejich personálu,
d) způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných
opatřeních a způsobu jejich provedení,
e) technické, provozní a organizační zabezpečení jednotného systému varování a vyrozumění a
způsob poskytování tísňových informací,
f) způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení,
g) zásady postupu při poskytování úkrytů a způsob a rozsah kolektivní a individuální ochrany
obyvatel,
h) požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně technické požadavky na stavby
civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany.
§ 8
Ministerstvo zdravotnictví
(1) Přesahuje-li mimořádná událost územní obvod kraje, pro který bylo zařízení
zdravotnické záchranné služby zřízeno, nebo je-li to nutné z odborných nebo z kapacitních důvodů,
a nedohodnou-li se kraje na řešení situace, koordinuje činnost zařízení zdravotnické záchranné
služby a zařízení zdravotnické dopravní služby na vyžádání kraje Ministerstvo zdravotnictví.
Bližší podmínky o organizaci, činnosti a úkolech zařízení zdravotnické záchranné služby může
stanovit Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.
(2) Při koordinaci podle odstavce 1 jsou střediska zdravotnické záchranné služby povinna
uposlechnout pokynů Ministerstva zdravotnictví a územních středisek zdravotnické záchranné služby
ve správních obvodech obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.
§ 9
Ministerstvo dopravy a spojů
(1) Ministerstvo dopravy a spojů zabezpečuje pro potřeby správních úřadů a základních
složek integrovaného záchranného systému celostátní informační systém pro záchranné a likvidační
práce v oblasti mobilních zdrojů nebezpečí v dopravě (dále jen "dopravní informační systém").
(2) Správní úřady a dopravci jsou povinni Ministerstvu dopravy a spojů poskytnout potřebné
podklady a údaje pro účely dopravního informačního systému před každým provedením přepravy
nebezpečných věcí v silniční, železniční, letecké a vnitrozemské vodní dopravě. Údaje z
dopravního informačního systému se použijí jen pro účely stanovené tímto zákonem.
(3) Provozovatel dopravního informačního systému zabezpečí ochranu poskytnutých informací
a údajů, jejichž případné zneužití by mohlo vést k ohrožení zdraví, života, majetku, životního
prostředí nebo podnikatelských zájmů právnických osob nebo podnikajících fyzických osob.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob zřízení a vedení dopravního informačního
systému a obsah a rozsah podkladů a údajů poskytovaných pro účely dopravního informačního
systému.
DÍL 2
Orgány kraje
§ 10
(1) Orgány kraje zajišťují přípravu na mimořádné události, provádění záchranných a
likvidačních prací a ochranu obyvatelstva.
(2) Krajský úřad při výkonu státní správy za účelem uvedeným v odstavci 1
a) organizuje součinnost mezi obecními úřady obcí s rozšířenou působností a dalšími správními
úřady a obcemi v kraji, zejména při zpracování poplachového plánu integrovaného záchranného
systému, zajišťuje havarijní připravenost a ověřuje ji cvičeními (§ 17),
b) usměrňuje integrovaný záchranný systém na úrovni kraje,
c) sjednocuje postupy obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a územních správních úřadů s
krajskou působností v oblasti ochrany obyvatelstva,
d) zpracovává plán k provádění záchranných a likvidačních prací na území kraje (dále jen
"havarijní plán kraje"),
e) zpracovává poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje,
f) spolupracuje při zpracování a aktualizaci povodňového plánu kraje podle zvláštního právního
předpisu, 13)
g) uzavírá dohody s příslušným územním celkem sousedního státu, pokud mezinárodní smlouva
schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních
smluv nestanoví jinak.
(3) Pokud zóna havarijního plánování 8) zasahuje území více než jednoho správního obvodu
obce s rozšířenou působností vlastního kraje nebo zasahuje na území kraje z území jiného kraje,
zpracovává krajský úřad ve spolupráci s dotčenými obecními úřady obcí s rozšířenou působností
plán k provádění záchranných a likvidačních prací v okolí zdroje nebezpečí (dále jen "vnější
havarijní plán"). V případě, že zóna havarijního plánování zasahuje území více krajů, zabezpečuje
koordinaci zpracování vnějšího havarijního plánu a společné řešení mimořádné události krajský
úřad, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází.
(4) Pro zpracování havarijního plánu kraje a vnějších havarijních plánů je krajský úřad
oprávněn za podmínek ochrany údajů využívat, shromažďovat a evidovat údaje z krizového plánu
kraje podle zvláštního právního předpisu. 6)
(5) Úkoly orgánů kraje uvedené v odstavcích 1 až 4 plní hasičský záchranný sbor kraje
zřízený podle zvláštního zákona. 2) Ten pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací dále
a) řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí integrovaného záchranného systému,
b) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva a v přípravě složek
integrovaného záchranného systému zaměřené na jejich vzájemnou součinnost; k tomuto účelu zřizuje
vzdělávací zařízení,
c) zabezpečuje varování a vyrozumění,
d) koordinuje záchranné a likvidační práce a plní úkoly při provádění záchranných a likvidačních
prací stanovené Ministerstvem vnitra,
e) organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a dalších
ochranných opatření,
f) organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou,
potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva,
g) organizuje a koordinuje humanitární pomoc,
h) organizuje hospodaření s materiálem civilní ochrany,
i) vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní
ochrany v kraji,
j) uplatňuje stanovisko k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany obyvatelstva a civilního
nouzového plánování při přípravě na mimořádné události.
(6) Hasičský záchranný sbor kraje je dotčeným orgánem v územním a stavebním řízení 14) z
hlediska ochrany obyvatelstva.
(7) Krajský úřad vykonává činnosti uvedené v odstavcích 1 až 5 tak, aby byly přiměřené a
svým obsahem a rozsahem odpovídaly účelu a podmínkám konkrétní mimořádné události.
§ 11
Hejtman
a) organizuje integrovaný záchranný systém na úrovni kraje,
b) koordinuje a kontroluje přípravu na mimořádné události prováděnou orgány kraje, územními
správními úřady s krajskou působností, právnickými a fyzickými osobami,
c) koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé na území kraje,
pokud přesahuje území jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností a velitel zásahu
vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu nebo jej o to požádal anebo jej o koordinaci požádal starosta
obce s rozšířenou působností. Pro koordinaci záchranných a likvidačních prací může hejtman použít
krizový štáb kraje zřízený podle zvláštního právního předpisu, 6)
d) schvaluje havarijní plán kraje, vnější havarijní plán a poplachový plán integrovaného
záchranného systému kraje.
DÍL 3
Orgány obce s rozšířenou působností
§ 12
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při výkonu státní správy kromě úkolů
uvedených v § 15 zajišťuje připravenost správního obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou
působností na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu
obyvatelstva.
(2) Úkoly obecního úřadu obce s rozšířenou působností uvedené v odstavci 1 plní hasičský
záchranný sbor kraje, který pro potřebu správních obvodů obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností a přípravu záchranných a likvidačních prací dále
a) plní úkoly při provádění záchranných a likvidačních prací stanovené Ministerstvem vnitra,
b) organizuje součinnost mezi obecním úřadem obce s rozšířenou působností a územními správními
úřady s působností v jeho správním obvodu a ostatními obcemi,
c) pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací vykonává obdobně činnosti uvedené v § 10
odst. 5 za podmínek stanovených v § 10 odst. 7,
d) za podmínek stanovených v § 10 odst. 4 shromažďuje a používá pro zpracování vnějších
havarijních plánů a havarijního plánu kraje potřebné údaje,
e) seznamuje ostatní obce, právnické a fyzické osoby ve svém správním obvodu s charakterem
možného ohrožení obyvatel s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi,
f) zpracovává vnější havarijní plán, pokud to vyplývá ze zvláštního právního předpisu 8) a zóna
havarijního plánování nepřesahuje správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
g) spolupracuje při zpracování vnějšího havarijního plánu a při koordinovaném řešení mimořádné
události s krajským úřadem, pokud zóna havarijního plánování přesahuje území správního obvodu
obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
h) zajišťuje havarijní připravenost stanovenou havarijním plánem kraje a vnějšími havarijními
plány a ověřuje ji cvičeními (§ 17),
i) uplatňuje stanoviska k územním plánům a regulačním plánům z hlediska své působnosti v požární
ochraně, integrovaném záchranném systému a ochraně obyvatelstva při přípravě na mimořádné
události.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví zásady a způsob zpracování, schvalování a používání
havarijního plánu kraje a vnějšího havarijního plánu.
§ 13
Starosta obce s rozšířenou působností
Starosta obce s rozšířenou působností
a) koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé ve správním
obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pokud jej velitel zásahu o koordinaci
požádal. Pro koordinaci záchranných a likvidačních prací může starosta obce s rozšířenou
působností použít krizový štáb své obce,
b) schvaluje vnější havarijní plány.
§ 14
Hejtman a starosta obce s rozšířenou působností jsou při své koordinaci záchranných a
likvidačních prací povinni předávat Ministerstvu vnitra zprávy o jejich průběhu prostřednictvím
operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému (§ 5).
DÍL 4
Orgány obce
§ 15
(1) Orgány obce zajišťují připravenost obce na mimořádné události a podílejí se na
provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva.
(2) Obecní úřad při výkonu státní správy za účelem uvedeným v odstavci 1
a) organizuje přípravu obce na mimořádné události,
b) podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací s integrovaným záchranným systémem,
c) zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím, pokud zvláštní právní
předpis nestanoví jinak, 8)
d) hospodaří s materiálem civilní ochrany,
e) poskytuje hasičskému záchrannému sboru kraje podklady a informace potřebné ke zpracování
havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu,
f) podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce,
g) vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany nebo staveb dotčených požadavky
civilní ochrany v obci.
(3) K plnění úkolů uvedených v odstavci 2 je obec oprávněna zřizovat zařízení civilní
ochrany. Při zřizování těchto zařízení a plnění úkolů ochrany obyvatel jsou orgány obce povinny
postupovat podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu. 3)
(4) Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení,
s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva. Za tímto účelem
organizuje jejich školení.
(5) Obecní úřad je dotčeným orgánem z hlediska ochrany obyvatelstva při rozhodování o
umisťování a povolování staveb, změnách staveb a změnách v užívání staveb, odstraňování staveb a
při rozhodování o povolení a odstraňování terénních úprav a zařízení.
§ 16
Starosta obce při provádění záchranných a likvidačních prací
a) zajišťuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím,
b) organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou obce s rozšířenou působností evakuaci
osob z ohroženého území obce,
c) organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce,
d) je oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci.
DÍL 5
Cvičení a komunikace složek integrovaného záchranného systému
§ 17
Prověřovací cvičení a taktické cvičení
(1) Prověřovací cvičení se provádí za účelem ověření přípravy složek integrovaného
záchranného systému k provádění záchranných a likvidačních prací. Součástí cvičení může být i
vyhlášení cvičného poplachu pro složky integrovaného záchranného systému.
(2) Taktické cvičení se provádí za účelem přípravy složek integrovaného záchranného
systému a orgánů podílejících se na provedení a koordinaci záchranných a likvidačních prací při
mimořádné události. Konání taktického cvičení se předem projedná se zúčastněnými složkami a
orgány.
(3) Prověřovací cvičení nebo taktické cvičení je oprávněn nařídit ministr vnitra,
generální ředitel hasičského záchranného sboru, hejtman kraje nebo ředitel hasičského záchranného
sboru kraje.
§ 18
Komunikace složek integrovaného záchranného systému
(1) Při přípravě na mimořádnou událost a při provádění záchranných a likvidačních prací se
použije krizová komunikace; krizovou komunikací se pro účely tohoto zákona rozumí přenos
informací mezi státními orgány, územními samosprávnými orgány a mezi složkami integrovaného
záchranného systému za využití prostředků hlasového a datového přenosu informací veřejné
telekomunikační sítě i vybrané části neveřejných telekomunikačních sítí.
(2) Ministerstvo vnitra je povinno umožnit orgánům a složkám uvedeným v odstavci 1
krizovou komunikaci v účelové telekomunikační síti Ministerstva vnitra.
(3) Poskytovatelé služeb v oblasti komunikací jsou povinni spolupracovat s Ministerstvem
vnitra při přípravě a řešení způsobu krizové komunikace a jednotného evropského čísla tísňového
volání (§ 7 odst. 6).
(4) Prováděcí právní předpis stanoví
a) zásady způsobu krizové komunikace a spojení v integrovaném záchranném systému a strukturu
sdílených dat,
b) způsob využívání telekomunikačních sítí složkami integrovaného záchranného systému.
HLAVA IV
ORGANIZACE ZÁCHRANNÝCH A LIKVIDAČNÍCH PRACÍ V MÍSTĚ ZÁSAHU
DÍL 1
Velitel zásahu
§ 19
(1) Koordinování záchranných a likvidačních prací v místě nasazení složek integrovaného
záchranného systému a v prostoru předpokládaných účinků mimořádné události (dále jen "místo
zásahu") a řízení součinnosti těchto složek provádí velitel zásahu, který vyhlásí podle
závažnosti mimořádné události odpovídající stupeň poplachu podle příslušného poplachového plánu
integrovaného záchranného systému. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, 5) je velitelem
zásahu velitel jednotky požární ochrany 3) nebo příslušný funkcionář hasičského záchranného sboru
s právem přednostního velení. 15)
(2) Pokud na místě zásahu není ustanoven velitel zásahu podle odstavce 1, řídí součinnost
těchto složek velitel nebo vedoucí zasahujících sil a prostředků složky integrovaného záchranného
systému, která v místě zásahu provádí převažující činnost.
(3) Velitel zásahu je při provádění záchranných a likvidačních prací oprávněn
a) zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu a nařídit, aby místo zásahu opustila osoba,
jejíž přítomnost není potřebná, nařídit evakuaci osob, popřípadě stanovit i jiná dočasná omezení
k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí a vyzvat osobu, která se nepodřídí
stanoveným omezením, aby prokázala svoji totožnost; tato osoba je povinna výzvě vyhovět,
b) nařídit bezodkladné provádění nebo odstraňování staveb, terénních úprav za účelem zmírnění
nebo odvrácení rizik vzniklých mimořádnou událostí,
c) vyzvat právnické osoby nebo fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci,
d) zřídit štáb velitele zásahu jako svůj výkonný orgán a určit náčelníka a členy štábu. Členy
štábu jsou zejména velitelé a vedoucí složek integrovaného záchranného systému. Členy tohoto
štábu mohou být dále fyzické osoby a zástupci právnických osob, se kterými složky integrovaného
záchranného systému spolupracují nebo které poskytují osobní nebo věcnou pomoc,
e) rozdělit místo zásahu na sektory, popřípadě úseky a stanovit jejich velitele, kterým je
oprávněn ukládat úkoly a rozhodovat o přidělování sil a prostředků do podřízenosti velitelů
sektorů a úseků.
DÍL 2
Vyžadování pomoci pro provádění záchranných a likvidačních prací
§ 20
Oprávnění vyžadovat pomoc
(1) Ministerstvo vnitra vyžaduje pomoc podle ústředního poplachového plánu integrovaného
záchranného systému prostřednictvím operačního a informačního střediska generálního ředitelství
hasičského záchranného sboru; pomocí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytnutí sil, věcných
prostředků nebo činností složek integrovaného záchranného systému pro účely záchranných a
likvidačních prací, v případě ostatních složek integrovaného záchranného systému se takto
realizuje plánovaná pomoc na vyžádání (§ 21).
(2) Hejtman a starosta obce s rozšířenou působností vyžadují pomoc podle příslušného
poplachového plánu integrovaného záchranného systému. Tuto i další pomoc vyžadují prostřednictvím
operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému kraje.
(3) Velitel zásahu vyžaduje pomoc přímo u velitelů a vedoucích složek integrovaného
záchranného systému na místě zásahu, v ostatních případech vyžaduje pomoc prostřednictvím místně
příslušného operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému.
(4) Pro provádění záchranných a likvidačních prací na území České republiky vyžaduje
Ministerstvo vnitra zahraniční pomoc po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí a připravuje
její využití, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve
Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak.
(5) Hejtman oprávněn vyžadovat pomoc z příslušného územního celku sousedního státu a
připravovat její využití pro provádění záchranných a likvidačních prací, pokud mezinárodní
smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce
mezinárodních smluv nestanoví jinak.
(6) Starosta obce při výzvě k poskytnutí věcné pomoci postupuje při evidenci poskytnutého
věcného prostředku podle zvláštního právního předpisu. 6) Jde-li o poskytnutí věcné pomoci na
základě výzvy velitele zásahu, zaznamenává velitel zásahu tuto skutečnost do dokumentace o vedení
zásahu. Obsah záznamu tvoří údaje o osobě, která věcný prostředek poskytla, identifikační údaje
tohoto prostředku a údaje o době a účelu využití vyžádaného prostředku.
§ 21
Plánovaná pomoc na vyžádání
(1) Poskytování plánované pomoci na vyžádání se zahrnuje do poplachového plánu
integrovaného záchranného systému; plánovanou pomocí na vyžádání se pro účely tohoto zákona
rozumí předem písemně dohodnutý způsob poskytnutí pomoci ostatními složkami integrovaného
záchranného systému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, krajskému úřadu, Ministerstvu
vnitra nebo základním složkám integrovaného záchranného systému při provádění záchranných a
likvidačních prací.
(2) Plánovanou pomoc na vyžádání jsou povinny poskytnout
a) ministerstva, územní správní úřady, orgány krajů a obcí v mezích své působnosti,
b) právnické a fyzické osoby, které jsou vlastníkem nebo uživatelem stavby civilní ochrany nebo
stavby dotčené požadavky civilní ochrany,
c) zdravotnická zařízení,
d) ostatní složky integrovaného záchranného systému uvedené v § 4 odst. 2,
e) vojenské záchranné útvary, 16)
f) ostatní osoby, které se k tomu smluvně zavázaly.
(3) Plánovanou pomoc na vyžádání není povinen poskytnout ten, kdo by poskytnutím této
pomoci vážně ohrozil plnění vlastních závažnějších úkolů stanovených podle zvláštních právních
předpisů. 5)
(4) Ostatní složky integrovaného záchranného systému jsou povinny při stanovení rozsahu
plánované pomoci na vyžádání na základě žádosti operačního a informačního střediska integrovaného
záchranného systému sdělit
a) osoby pověřené pro zabezpečování pomoci a způsob jejich vyrozumění,
b) síly a prostředky určené k poskytnutí pomoci,
c) dobu potřebnou pro poskytnutí sil a prostředků v případě vyžádání pomoci.
§ 22
Ostatní pomoc
Na žádost hasičského záchranného sboru kraje, krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra
mohou být pro potřebu složek integrovaného záchranného systému při provádění záchranných a
likvidačních prací využita hospodářská opatření, vojenské útvary a vojenská zařízení ozbrojených
sil České republiky podle zvláštních právních předpisů. 17)
ČÁST DRUHÁ
PRÁVA A POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH
HLAVA I
PRÁVNICKÉ OSOBY A PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY A FYZICKÉ OSOBY
§ 23
(1) Pokud krajský úřad zahrne do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu
konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, je tato povinna
a) bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady,
b) zajistit vůči svým zaměstnancům dotčeným předpokládanou mimořádnou událostí opatření uvedená v
§ 24 odst. 1 písm. b) tohoto zákona.
(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou v souvislosti se záchrannými a
likvidačními pracemi a s jejich přípravou povinny
a) poskytnout osobní nebo věcnou pomoc na přímou výzvu velitele zásahu (§ 19) nebo starosty obce
(§ 16) nebo prostřednictvím operačního a informačního střediska integrovaného záchranného
systému,
b) strpět vstup osob provádějících záchranné nebo likvidační práce na pozemky a do staveb a
použití nezbytné techniky, provedení terénních úprav, budování ochranných staveb, vyklizení
pozemku a odstranění staveb, jejich částí a porostů, pokud jsou vlastníky nebo uživateli
nemovitostí a pokud zvláštní právní předpis 9) nestanoví jinak,
c) strpět umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostech, které mají ve
vlastnictví, a umožnit k nim přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám
za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
d) pokud jsou vlastníky stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany,
dbát při užívání těchto nemovitostí a veškerých činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně
charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro potřeby civilní
ochrany a přístup orgánům hasičského záchranného sboru nebo jimi zmocněným osobám do těchto
objektů za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
e) pokud provozují školská, zdravotnická, sociální nebo obdobná zařízení, vytvořit v nich
podmínky pro výdej ochranných masek, dětských ochranných vaků, dětských ochranných kazajek,
ochranných oděvů, filtrů pro ochranu dýchacích cest a povrchu těla a dalších ochranných
prostředků.
(3) K plnění úkolů podle odstavce 1 mohou právnické osoby a podnikající fyzické osoby
zřizovat zařízení civilní ochrany podle tohoto zákona a podle zvláštního právního předpisu. 3)
(4) Prováděcí právní předpis stanoví náhrady výdajů vynakládaných právnickými osobami a
podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva.
§ 24
(1) Pokud dojde k mimořádné události v souvislosti s provozem technických zařízení a
budov, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami 18) a při jejich přepravě nebo při
nakládání s nebezpečnými odpady (dále jen "havárie"), je právnická nebo podnikající fyzická
osoba, která je vlastníkem, správcem nebo uživatelem uvedených zařízení, budov, látek nebo
odpadů, povinna
a) podílet se na přípravě záchranných a likvidačních prací a na zpracování havarijního plánu
kraje nebo vnějšího havarijního plánu tím, že poskytne na vyžádání hasičskému záchrannému sboru
kraje, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, 8) informace o
1. zdrojích rizik,
2. pravděpodobných následcích havárií a možných způsobech jejich likvidace,
3. možných účincích na obyvatele a životní prostředí,
4. opatřeních připravených ve své působnosti pro zajištění nezbytných sil a prostředků k
provedení záchranných a likvidačních prací ve svém objektu nebo zařízení,
b) vůči svým zaměstnancům zajistit, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, 8)
1. informování o hrozících mimořádných událostech a plánovaných opatřeních,
2. varování, evakuaci, popřípadě ukrytí,
3. organizování záchranných prací,
4. organizování přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, u které došlo k havárii, je povinna
a) provádět neprodleně záchranné a likvidační práce,
b) ohlásit neprodleně havárii místně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku
integrovaného záchranného systému a bezprostředně ohroženým obcím; tím není dotčena oznamovací
povinnost stanovená podle zvláštních právních předpisů,
c) podílet se na varování osob ohrožených havárií v rozsahu stanoveném zvláštním právním
předpisem, 8)
d) poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by mohly ohrozit životy nebo
zdraví osob provádějících zásah nebo ostatního obyvatelstva, zejména informace o výbušninách,
nebezpečných chemických látkách, zdrojích ionizujícího záření, dravých či nebezpečných zvířatech,
e) spolupracovat při odstraňování havárie se složkami integrovaného záchranného systému,
správními úřady a orgány krajů a obcí,
f) uhradit krajskému úřadu nebo složkám integrovaného záchranného systému náklady spojené s
poskytnutím věcné a osobní pomoci, s likvidačními pracemi a se škodami prokazatelně vzniklými
havárií,
g) zabezpečit asanační práce podle pokynů příslušných správních úřadů nebo obcí,
h) zabezpečit zneškodnění odpadů, které vznikly v důsledku havárie i v důsledku její likvidace,
i) spolupracovat při zpracování dokumentace o záchranných a likvidačních pracích.
§ 25
Fyzické osoby
(1) Fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na informace o opatřeních k
zabezpečení ochrany obyvatelstva a na poskytnutí instruktáže a školení ke své činnosti při
mimořádných událostech.
(2) Fyzická osoba je povinna
a) strpět omezení vyplývající z opatření stanovených při mimořádné události a omezení nařízená
velitelem zásahu při provádění záchranných a likvidačních prací,
b) poskytnout na výzvu starosty obce nebo velitele zásahu osobní nebo věcnou pomoc,
c) strpět, pokud je to nutné k provádění záchranných a likvidačních prací a pokud je vlastníkem,
uživatelem nebo správcem nemovitosti, vstup osob provádějících záchranné nebo likvidační práce na
pozemky nebo do objektů, použití nezbytné techniky, provedení terénních úprav, budování
ochranných staveb, vyklizení pozemku a odstranění staveb, jejich částí, zařízení a porostů,
d) poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by mohly ohrozit životy nebo
zdraví osob provádějících zásah nebo ostatního obyvatelstva, zejména informace o výbušninách,
nebezpečných chemických látkách, zdrojích ionizujícího záření, dravých či nebezpečných zvířatech,
e) strpět umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostech, které má ve
vlastnictví, a umožnit k nim přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám
za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
f) pokud je vlastníkem stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany, dbát
při užívání těchto nemovitostí a veškerých činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně
charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro potřeby civilní
ochrany a přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám do těchto staveb
za účelem používání, kontroly, údržby a oprav.
(3) Plnění povinností uvedených v odstavci 2 může fyzická osoba odmítnout, pokud by tím
ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud ji v tom brání důležité
okolnosti, které by zjevně způsobily závažnější následek než ohrožení, kterému se má předcházet.
HLAVA II
VÝJIMKY
§ 26
(1) K poskytnutí věcné nebo osobní pomoci nelze vyzvat fyzické osoby, které požívají
výsady a imunity podle mezinárodního práva.
(2) Od osobní pomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let a osoby zdravotně
nezpůsobilé k výkonu požadovaných činností, plně invalidní osoby, poslanci a senátoři Parlamentu
České republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo
osoby blízké.
(3) Ženám lze nařídit pouze takovou osobní pomoc, která není v rozporu se zvláštním
právním předpisem. 19)
(4) Osoby osvobozené od osobní pomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc.
HLAVA III
KONTROLA, POKUTY, NÁHRADA A FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ
§ 27
Kontrola
(1) Ministerstvo, hasičský záchranný sbor kraje a orgány obcí, které zajišťují přípravu na
mimořádné události, záchranné a likvidační práce a ochranu obyvatelstva, jsou oprávněny v mezích
své působnosti kontrolovat dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Při
vykonávání kontrolní činnosti se řídí základními pravidly stanovenými zvláštním právním
předpisem. 20)
(2) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obce krajský úřad, u krajského úřadu a
hasičského záchranného sboru kraje Ministerstvo vnitra.
§ 28
Pokuty
(1) Za nesplnění povinnosti podle tohoto zákona může orgán, který porušení povinnosti
zjistil, uložit
a) fyzické osobě pokutu do výše 20 000 Kč,
b) právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu do výše 3 000 000 Kč.
(2) Nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě stanovené při uložení pokuty, lze uložit
pokutu opětovně.
(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti
dozvěděl orgán, který pokutu ukládá, a musí být pravomocně skončeno do 3 let od porušení
povinnosti. Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla pokuta
uložena.
(4) Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil.
(5) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu, pokud zvláštní právní předpis nestanoví
jinak.
§ 29
Náhrada za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné a osobní pomoci
(1) Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné nebo osobní pomoci
náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož
územním obvodu byla pomoc poskytována. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení
záchranných nebo likvidačních prací.
(2) Pokud dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu
vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle zvláštního právního
předpisu. 21)
(3) Jde-li o vykonání osobní pomoci, u níž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem
podle zvláštních právních předpisů, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za
stejné či podobné práce nebo služby. Při stanovení náhrady za věcnou pomoc se vychází z výše
výdajů vzniklých povinnému nebo z výše náhrady obvykle účtované za použití stejného nebo
obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí, zjištěné podle zvláštního právního předpisu.
(4) Poskytne-li podnikající fyzická osoba, která má příjmy pouze z podnikání nebo z jiné
samostatné výdělečné činnosti 22) osobní pomoc na výzvu velitele zásahu nebo v rámci plánované
pomoci na vyžádání, náleží jí náhrada ušlého výdělku za dobu, po kterou pomoc poskytne. Náhradu
poskytuje krajský úřad, v jehož správním obvodu byla pomoc poskytována. Při výpočtu náhrady
ušlého výdělku se postupuje přiměřeně podle zvláštního právního předpisu. 23)
(5) Obce, kraje, popřípadě základní složky integrovaného záchranného systému jsou
oprávněny požadovat uhrazení nákladů, které vynaložily jako náhradu za poskytnutí věcné nebo
osobní pomoci, za provedené likvidační práce a škody prokazatelně vzniklé havárií (§ 24), po
původci havárie. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje. 24)
§ 30
Náhrada škody
(1) Stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám vzniklou v příčinné
souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona.
Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil
škodu sám nebo způsobil havárii.
(2) Peněžní náhrada se poskytne právnickým a fyzickým osobám, které utrpěly škodu na
zdraví nebo věcnou škodu při
a) činnosti složek integrovaného záchranného systému nebo orgánů koordinujících záchranné a
likvidační práce,
b) poskytnutí osobní nebo věcné pomoci.
(3) Škoda na zdraví se uhrazuje podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za
škodu na zdraví v některých zvláštních případech, pokud mu již nevznikl nárok na dávku úrazového
pojištění podle zvláštního právního předpisu 25) . V případě úmrtí poškozeného se peněžní náhrada
poskytne dědicům.
(4) Peněžní náhradu poskytne stát prostřednictvím krajského úřadu, v jehož správním obvodu
při záchranných a likvidačních pracích nebo cvičení škoda či újma vznikla. Při poskytování této
náhrady za věcnou škodu se postupuje podle zvláštních právních předpisů platných v době vzniku
škody.
(5) Právo na náhradu škody s uvedením důvodů je třeba uplatnit písemně u příslušného
krajského úřadu do 6 měsíců od doby, kdy se právnická nebo fyzická osoba o škodě dozvěděla,
nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Krajský úřad může v případech hodných
zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti, nebo i bez
podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.
(6) Vznikne-li škoda složkám integrovaného záchranného systému nebo osobám v nich
zařazeným při poskytování pomoci v zahraničí, hradí tuto škodu Ministerstvo vnitra, pokud ke
škodě došlo při mezistátní pomoci schválené Ministerstvem vnitra. V případě poskytování pomoci v
příhraničí hradí škodu kraj, z jehož území byla pomoc poskytnuta. Odškodnění se provádí tak, jako
kdyby škoda vznikla na území České republiky.
(7) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik
havárie.
§ 31
Finanční zabezpečení integrovaného záchranného systému
(1) Finanční prostředky ke krytí výdajů potřebných pro zpracování dokumentace
integrovaného záchranného systému, ochranu obyvatelstva, společných výdajů při ověřování
připravenosti k záchranným a likvidačním pracím a na budování a provozování společně užívaných
zařízení pro potřeby integrovaného záchranného systému, zejména v oblasti telekomunikací a
informačních systémů, uplatňuje Ministerstvo vnitra a kraj v návrhu svého rozpočtu.
(2) K úhradě mimořádných výdajů vzniklých v důsledku prováděných záchranných a
likvidačních prací může být použita rezerva finančních prostředků vyčleněná v rozpočtové kapitole
Všeobecná pokladní správa.
(3) Vláda nebo orgány kraje hradí náklady vynaložené složkami integrovaného záchranného
systému ke krytí výdajů vzniklých při nasazení sil a prostředků složek integrovaného záchranného
systému v případě, že neuhrazení těchto nákladů by mohlo ohrozit funkčnost složek integrovaného
záchranného systému k provádění záchranných a likvidačních prací.
(4) Způsob finančního zabezpečení jednotlivých složek integrovaného záchranného systému
při výkonu činností stanovených těmto složkám zvláštními právními předpisy není tímto zákonem
dotčen.
HLAVA IV
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 32
Hromadné informační prostředky
Každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky, včetně televizního a rozhlasového
vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti operačního a informačního střediska
integrovaného záchranného systému neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit tísňové
informace potřebné pro záchranné a likvidační práce.
§ 33
Vztah k zvláštním právním předpisům
(1) Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona, s výjimkou pokut podle § 28,
se nevztahuje správní řád. Stanoviska uplatněná k politice územního rozvoje a územně plánovací
dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro
rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby jsou
závazným stanoviskem podle správního řádu 25a) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním
řízení.
(2) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České
republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní složky integrovaného záchranného
systému i právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis
26) nestanoví jinak.
§ 34
Zvláštní případy
Tento zákon se vztahuje i na případy, kdy jde o mimořádnou událost, kterou je ohroženo
veřejné zdraví a orgán ochrany veřejného zdraví požádá hasičský záchranný sbor kraje, orgán kraje
nebo Ministerstvo vnitra o společné řešení mimořádné události.
§ 35
Zmocňovací ustanovení
(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 7 odst. 7 písm. a) a b) a § 23 odst. 4.
(2) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 5 odst. 4, § 7 odst. 7 písm. c) až g),
§ 12 odst. 3 a § 18 odst. 4 písm. a).
(3) Ministerstvo vnitra vydá po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj vyhlášku k
provedení § 7 odst. 7 písm. h).
(4) Ministerstvo dopravy a spojů vydá po projednání s Ministerstvem vnitra vyhlášku k
provedení § 9 odst. 4 a § 18 odst. 4 písm. b).
§ 35a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.
ČÁST TŘETÍ
HLAVA I
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
republiky
§ 36
Zákon č. 2/1969 Sb. , o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb. , zákona č. 125/1970 Sb. , zákona č. 147/1970 Sb.
, zákona č. 60/1988 Sb. , zákona č. 173/1989 Sb. , zákonného opatření č. 9/1990 Sb. , zákona č.
126/1990 Sb. , zákona č. 203/1990 Sb. , zákona č. 288/1990 Sb. , zákonného opatření č. 305/1990
Sb. , zákona č. 575/1990 Sb. , zákona č. 173/1991 Sb. , zákona č. 283/1991 Sb. , zákona č.
19/1992 Sb. , zákona č. 23/1992 Sb. , zákona č. 103/1992 Sb. , zákona č. 167/1992 Sb. , zákona č.
239/1992 Sb. , zákonného opatření č. 350/1992 Sb. , zákona č. 358/1992 Sb. , zákona č. 359/1992
Sb. , zákona č. 474/1992 Sb. , zákona č. 548/1992 Sb. , zákona č. 21/1993 Sb. , zákona č.
166/1993 Sb. , zákona č. 285/1993 Sb. , zákona č. 47/1994 Sb. , zákona č. 89/1995 Sb. , zákona č.
289/1995 Sb. , zákona č. 135/1996 Sb. , zákona č. 272/1996 Sb. , zákona č. 152/1997 Sb. , zákona
č. 15/1998 Sb. , zákona č. 148/1998 Sb. , zákona č. 63/2000 Sb. , zákona č. 130/2000 Sb. a zákona
č. 154/2000 Sb. , se mění takto:
1. V § 12 odst. 1 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m),
které zní:
"m) krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva a integrovaný záchranný
systém.".
2. V § 12 odstavec 2 zní:
"(2) Ministerstvo vnitra zajišťuje komunikační sítě pro Policii České republiky, složky
integrovaného záchranného systému a územní orgány státní správy.".
3. V § 16 odst. 1 písmeno c) zní:
"c) správu vojenských újezdů.".
Dosavadní písmeno e) se zrušuje.
4. V § 16 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů ve věcech státní správy na úseku civilní
ochrany přecházejí z Ministerstva obrany na Ministerstvo vnitra dnem nabytí účinnosti zákona o
integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.".
HLAVA II
zrušena
§ 37
zrušen
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 38
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
____________________
1) Čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených
konfliktů (Protokol I), přijatého v Ženevě dne 8. června 1977 a publikovaného sdělením pod č. 168/1991 Sb.
2) Zákon č. 238/2000 Sb. , o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.
3) Zákon č. 133/1985 Sb , o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 20/1966 Sb. , o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
5) Například zákon č. 133/1985 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb. , o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb.
7) Například sdělení č. 168/1991 Sb. , zákon č. 126/1992 Sb. , o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o
Československém červeném kříži.
8) Například zákon č. 18/1997 Sb. , o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a
o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 11/1999 Sb. , o zóně
havarijního plánování, zákon č. 353/1999 Sb. , o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými
chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb. , o okresních úřadech, úpravě jejich
působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o
prevenci závažných havárií).
9) Například zákon č. 133/1985 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb. , ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 353/1999 Sb.
10) Například zákon č. 18/1997 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
11) § 12 odst. 2 písm. m) zákona č. 2/1969 Sb. , o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní
správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
12) Například zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
13) Například zákon č. 138/1973 Sb. , o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
15) § 13 vyhlášky č. 22/1996 Sb. , kterou se upravují podrobnosti o úkolech jednotek požární ochrany, stanoví
se činnost osob zúčastněných na jejich plnění a zásady velení při zásahu.
16) § 19 zákona č. 219/1999 Sb. , o ozbrojených silách České republiky.
17) Například § 15 až 18 zákona č. 219/1999 Sb. , zákon č. 241/2000 Sb. , o hospodářských opatřeních pro
krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.
18) § 3 až 5 zákona č. 157/1998 Sb. , o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších
zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.
19) Zákon č. 65/1965 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 261/1997 Sb. , kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným
ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně
tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění vyhlášky č. 185/1998 Sb.
20) Zákon č. 552/1991 Sb. , o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
21) Například občanský zákoník , obchodní zákoník .
22) § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
23) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 298/1993 Sb. , o stanovení výše nároku náhrady ušlého výdělku při správě daní.
24) § 49 odst. 9. zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla)
25) Zákon č. 266/2006 Sb. , o úrazovém pojištění zaměstnanců.
25a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád.
26) Zákon č. 222/1999 Sb. , o zajišťování obrany České republiky.